Zpět na všechny pojmy
Inkaso znamená vyrovnání splatné pohledávky vzniklé na základě zaslané faktury za dodané zboží či službu. Využívá se především k pravidelným platbám souvisejícím s provozem domácnosti (např. nájemné, účty za energie či služby mobilního operátora).
Inkaso je pokyn k uhrazení platby za dodané zboží nebo služby. Na rozdíl od trvalého či jednorázového bankovního příkazu však pokyn k platbě nezadává sám plátce, ale příjemce platby (věřitel).
Aby k provedení platby ve prospěch příjemce došlo, musí s platbou souhlasit plátce, který k ní dá souhlas a zároveň na svém bankovním účtu stanoví maximální výši platby, kterou si příjemce může strhnout.
Aby inkaso fungovalo, musí plátce určit frekvenci platby, maximální limit platby a bankovní účet příjemce, kterému plátce udělí souhlas strhnout si peníze z jeho bankovního účtu.
Příkladem může být účet za mobilní telefon, který se pohybuje okolo 500 korun měsíčně. Plátce nastaví maximální limit například 800 korun. Jednou si mobilní operátor na základě vyúčtovaných dodaných služeb strhne 555 korun, jindy 489 korun, ale nikdy si jako příjemce nemůže strhnout více než plátcem oněch povolených 800 korun.
Způsob platby známý jako inkaso se nejčastěji používá u plateb, které se opakují v pravidelných intervalech (nejčastěji měsíčně). Výše platby je však po každé odlišná, byť jen o pár korun, a proto není možné zadat trvalý příkaz na stále stejně vysokou částku.
Aby plátce nemusel každý měsíc platbu posílat prostřednictvím jednorázového příkazu, lze k placení používat právě inkaso. Na základě povoleného inkasa si příjemce každý měsíc strhne přesnou částku dle zaslaného vyúčtování.
V jakých případech se využívá inkaso:
vyúčtování mobilních služeb,
platby za vodu,
účty za elektřinu a plyn.