Zpět na všechny pojmy
Dieselový motor je druh pístového spalovacího motoru s vnitřním spalováním. Běžně se také používají názvy vznětový motor, naftový motor či zkráceně diesel nebo nafťák. Vynalezl jej německý vynálezce Rudolf Diesel v roce 1897.
Nejčastěji se dieselový motor používá jako pohon u menších i velkých dopravních strojů, jako jsou automobily, zemědělské stroje, lokomotivy či plavidla. Další využití představují pohony strojů bez přívodu elektřiny a dieselových agregátů.
Do spalovacího motoru je při tlaku 0,08 až 0,085 MPa nasán vzduch, který se po zavření sacího ventilu komprimuje, a píst se komprimuje k horní úvrati při rostoucí teplotě na 550 až 800 stupňů a tlaku zhruba 3 až 4 MPa. Těsně před horní úvratí je do válce vstříknuta přesně odměřená dávka nafty a palivo začne hořet samovznícením.
Následuje fáze nazvaná expanze, kdy je vzniklý tlak převeden na mechanickou práci. V poslední fázi pak dochází k otevření výfukového ventilu a vytlačení spalin ven prostřednictvím výfuku. Poté se celý proces opakuje znovu.
Dieselový motor je neustále srovnáván s benzínovým motorem a při koupi nového vozidla se nejeden motorista rozhoduje, který z těchto dvou motorů je vhodnější právě pro něj.
Benzínový motor - tradičně bývají u benzínového motoru vyzdvihovány nižší ceny, nižší náklady, menší hlučnost, vyšší komfort při řízení a jistější nastartování. Za nevýhodu je považováno dražší palivo, vyšší spotřebu paliva, menší výkon při nižších otáčkách a motor náchylnější k opotřebování.
Dieselový motor - hlavními klady je nižší spotřeba paliva a levnější palivo, delší životnost a lepší odolnost, za negativa pak vyšší cena a hlučnost a nevhodnost na krátké cesty či vyšší citlivost na chlad a vlhkost (v zimě se může vyskytnout problém při nastartování)
Všeobecně se říká, že dieselový motor je vhodnější na častější a hlavně delší trasy a větší zátěž oproti autům s benzínovou pohonnou jednotkou.